AKTUÁLNĚ O KLDR na Blog.cz

Po druhé světové válce si Korejský poloostrov díky vítězství nad Japonskem rozdělily demarkační linií na 38. rovnoběžce státy USA a SSSR. Spojené státy zabraly jižní část a severní se stala sovětským satelitem. V roce 1948 se osamostatnil jak jih (Korejská republika), tak sever pod názvem Korejská lidově demokratická republika (KLDR), v čele s Kim Ir-senem a jeho Komunistickou stranou práce. Vztahy mezi těmito zeměmi začaly být napjaté po začátku korejské války. Za hlavního agresora byla považována KLDR, která svůj vpád obhajovala myšlenkou opětovného sjednocení poloostrova a nespokojenosti jihokorejského lidu s režimem. Po ukončení konfliktu podepsaly obě země příměří, ovšem oficiálně zůstávají ve válečném stavu dodnes.

Severní Korea se stala díky svému jadernému arzenálu hrozbou pro svět, ale především pro svého jižního souseda, se kterým vede spory jak ideologické tak územní. V roce 1991 uzavřela smlouvu o zákazu jaderných braní. Tu však o dva roky později vypověděla a napětí na poloostrově se opět zvýšilo. V roce 2000 se uskutečnil summit, na kterém se v hlavním městě KLDR Pchjongjangu setkali hlavní představitelé obou korejských států. Předním záměrem bylo otevření hranic obou sousedů a navázaní dobrých vztahů.

Během 20. století nebyly jejich vztahy nijak ideální, ovšem k hlavním vyostřením došlo až ve století 21. Jak už zde bylo zmiňováno, hlavním problémem napětí byla zásoba jaderných zbraní KLDR, z níž měla Jižní Korea obavy. To dalo impulz k vytvoření tzv. šestistranných rozhovorů mezi oběma státy včetně USA, Ruska, Číny a Japonska. Tyto rozhovory měli více účelů, ovšem tím nejdůležitějším bylo odzbrojení Severní Koreje a ukončení dlouholetého poválečného napětí mezi státy. Na toto téma proběhlo mnoho diplomatických setkání, ovšem dodnes se žádného opravdu efektivního výsledku nedosáhlo.

V roce 2006 a 2009 Severní Korea úspěšně otestovala své jaderné zbraně, přičemž u posledního testu se snažila tvrdit, že pouze "nesla satelit do vesmíru". Na první test reagovala Jižní Korea utnutím ekonomické a potravinové pomoci pro zbídačenou KLDR a tak ještě v prosinci téhož roku se začalo opět mluvit o obnově šestistranných rozhovorů.

Ovšem jedním z nejzávažnějších vyhrocení těchto křehkých vztahů byl útok z roku 2010 na ostrov Jongpchjong ve Žlutém moři, jehož poloha spadá do demilitarizační, sporné hranice. Tehdy se tam konalo vojenské cvičení dělostřelectva Jižní Koreje. Jenomže KLDR, beroucí ostrov za své území, pojala cvičení jako provokaci a " na oplátku" vyslala několik dělostřeleckých granátů. Při tomto neoprávněném útoku zahynuli 4 lidé, včetně civilního obyvatelstva. KLDR byla vystavena celosvětové kritice a naděje na oteplení vztahů na poloostrově byly opět v nedohlednu.

Rok 2010 nebyl pro tyto vztahy prospěšný, protože Jižní Korea musela čelit dalšímu útoku ze strany severu. Tentokrát se za nejasných okolností potopila jihokorejská korveta Cheoan. Stalo se tak opět ve sporné linii. I přes oznámení OSN, že korvetu severokorejské torpédo nepotopilo, klade Korejská republika vinu KLDR.

Dalším z důvodů vzájemné nevraživosti je možno uvést i postavení Jižní Koreje k severokorejským uprchlíkům, jejichž počet za poslední dobu rapidně přibývá. Spousta tamních obyvatel podstupuje obrovské riziko, pokud se rozhodne uprchnout ze země. Hranice mezi oběma státy je nejpřísněji střežená na světě a pokud by byly uprchlíci zadrženi, čekala by je v jejich vlasti jistá smrt. Ovšem za předpokladu, že by se jim podařilo dostat se na jih, byly by v bezpečí, jelikož jihokorejská vláda je vůči uprchlíkům liberální. Jinými slovy nad nimi drží ochrannou ruku, což se KLDR pochopitelně nelíbí.

Po všech těchto incidentech jsou obě země neustále vyzívány světovými velmocemi, aby zastavily vzájemnou nevraživost a snažily se o sjednání mírových rozhovorů a obnovení pozitivních gest, což se v roce 2011 relativně podařilo. Jižní Korea v minulosti dotovala svůj severní protějšek v rámci humanitární pomoci. Ve světle nepříjemných konfliktů přísun milodarů přerušila, ale nyní jej obnovila v podobě několika set tisíc dolarů.

Vztahy ať na lidské či mezinárodní úrovni jsou komplikované a nestabilní. V případě států Korejského poloostrova to platí dvojnásob. Kdybych to mohla k něčemu přirovnat, byla by to horská dráha - jednou jsou dole, po druhé nahoře. Vzhledem k nedávnému úmrtí severokorejského "drahého" vůdce se otevírají nové možnosti vývoje vztahů KLDR jak s Jižní Koreou, tak s celým světem. Jedni analytici tvrdí, že budou s totalitním státem daleko větší problémy než dříve a druzí zase hovoří opak a to vzhledem k západnímu vzdělání Kim Čong-una - dědičného nástupce jeho otce Kim Čongi-ila. Věří, že se země stane liberálnější.

PEČENKA, M., LUŇÁK, P. a KOLEKIV. Encyklopedie moderní histoie, Libri, Praha 1999. ISBN: 8-85983-95-8.

VESELÝ, Z. Mezinárodní vztahy v datech, Professional Publisher, Praha 2008. IBSN: 978-80-86946-65-8.

Náboženství je pro zemi, jíž vládnou komunisté, velkým nepřítelem. Není divu, že činnost jedné jihokorejské náboženské skupiny vyvolává další napětí. Ta si podala žádost do Soulu za účelem získat povolení pro výstavbu třicetimetrové ocelové konstrukce ověšené tisícovkami žárovek s úmyslem umístit jí zhruba 3 kilometry od hranic s KLDR. Ocelová zářivá ozdoba by tak měla být vidět až ze severokorejského města Kaesong. Vláda této silně totalitní země nebere jejich úmysl jako nevinný symbol Vánoc, ale jako pokus o provokaci a snahu šířit náboženství až za její hranice, což by mohlo negativně ovlivnit myšlení tamních obyvatel, které se vláda KLDR snaží tak pečlivě ovládnout. Zároveň důrazně upozorňuje své jižní sousedy na důsledek v podobě tvrdé vojenské odvety v případě, že by se zmiňovaná "vánoční akce" zrealizovala.

Jižní Korea svůj sváteční projekt takto provozovala až do roku 2003, kdy došlo k uklidnění vzájemných vztahů. V té době KLDR přistoupila jednání o již na těchto stránkách několikrát zmiňovaných šestistranných rozhovorech - programu o jaderném odzbrojení země diplomatickou cestou. Tradici tedy v rámci zachování mírového stavu přerušila a to až do roku 2010. V loňském roce KLDR neopodstatněně zaútočila na Jižní Koreu, přičemž tehdy zahynuli dva vojáci a dva civilní obyvatelé. Rozezlená vláda a vypjaté vztahy na korejském poloostrově dali popud k znovuvýstavbě tohoto "provokativního" projektu.

Nyní nezbývá než čekat, zda se Jižní Korea letos odváží provokovat sever a tím riskovat bezpečnost svých obyvatel.

BBC. N Korea furious at South's Christmas lights plan, 11 December 2011, [cit. 11.12.2011]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-16129633.

THEUNIS BATES. North Korea Threatens War Over South's Christmas Light, 22 December 2010, [cit. 9.12.2011]. Dostupné z: http://www.aolnews.com/2010/12/22/north-korea-threatens-war-over-souths-christmas-lights/.

NTD. South Korea Lights up Christmas tree near North Korean border, 12 December 2011, [cit. 12.12.2011]. Dostupné z: http://english.ntdtv.com/ntdtv_en/ns_asia/2010-12-22/731814207948.html.